Podíl nesplacených úvěrů roste, co dál s tím
V loňském roce mnohým pomohlo tzv. plošné moratorium. Díky němu si lidé mohli odložit splátky úvěrů. Odklad těchto platebních povinností ale na konci října skončilo a lidé museli znovu začít své úvěry splácet.
Koronavirová situace se však nezlepšila. Právě naopak. V první vlně lidé zasažení krizí mohli čerpat své našetřené finanční prostředky, ale ty rychle došly a krátké letní nadechnutí k vytvoření nových finančních rezerv nestačilo.
Plošné zastavení splátek a snížení úroku, dubnová představa guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, se ukázala být zavádějící. Ano, epidemiologickými omezeními prolnuté jaro bylo hektické.
„Plošný odklad splátek je čímsi nesmyslným jako preventivní nasazení plicních ventilátorů pro půlku republiky“, řekl k tomuto kroku prezident České bankovní asociace.
Odklady splátek, prodloužení splatnosti či jiné podoby zásahů do existujícího úvěru se zapisují do úvěrového registru a v budoucnu mohouklientovi zkomplikovat případnou žádost o nějaký jiný úvěrový produkt.
V dobách hospodářského šoku je klíčovou otázku, kterou si poskytovatelé úvěrů kladou, zda je klient solventní, zda není a bude-li schopen splácet?
Z pohledu věřitelů jde v první řadě o to dlužníky „rozplatit“. A když se to nedaří, chtějí ze své pohledávky získat maximum. Dluh je prostě nabalující se koulí, a když se tato stane příliš velkou, už s ní nikdo nepohne.
Ať už se zaměstnanec nebo podnikatel dostane do finančních problémů kvůli pandemii koronaviru, nebo z jiných důvodů, vždy by měl komunikovat bezodkladně s bankou.
Banky přistupují lépe ke klientům, kteří nenechávají své finanční problémy dojít do fatálních okolností a kontaktují je až kupříkladu při exekučním řízení nebo při několikáté upomínce pro zaplacení splátek úvěru.
Právě tak by měli zavčasu informovat realitního špičkového makléře, který je schopen zhodnotit jejich situaci, navrhnout potřebná řešení a být jim v jejich rozhodování plně k dispozici.
